cestujeme
Prozatím jen po krásách naší vlasti, ale přece!
Po nedávném výletě na Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, kde jsme si to mimochodem skvěle užili, jsme s kamarády vyrazili na naši oblíbenou Pálavu. Po dlouhé době regulérní dovolená na celé čtyři dny, hurá! Celý týden jsem se těšila na odjezd, jak si vše dopředu připravím a sbalím a vyrazíme už brzo ráno, ať co nejvíc užijem a ono ouha! Náraz na realitu!
Celej týden jsme byli tak moc vyšťavení, že jsme odpadávali do postele kolem dvanácté s myšlenkou, že nic (natož balení) není hotovo, ale zítra už MUSÍME. Takže jak to dopadlo si můžete domyslet.
Čtvrtek se pro mne začal Svátkovým zburcováním, že musí jet k zubařce, protože má zaplatit pokutu za prohlídku, na kterou se nedostavil. Cože? Kdože? Kolikže? Rovných děvět set. Chce se mi padnout zpátky do komatu. O hodinu později přijíždí od zubařky s informací, že nám "trošku" naboural auto a že utekl pes. Chytají mě mrákoty, takže Svátek vyráží hledat psa, ať můžem vyjet a já místo balení pacifikuju oba naše hříbky. Shrnu to - vyrazili jsme ve tři odpoledne směr Horní Věstonice a já to považuju za úspěch!
Samotná dovolená byla oproti úvodnímu dni skvělá. Prostě jako jakákoli opravdová dovolená pro matku na mateřské :). Vyrazili jsme na Martinku, zkontrolovali slavný Špunt, jestli pořád drží, zrevidovali dětská hřiště, prošli se kolem Novomlýnských nádrží a dostalo se i na bazén za domem. V den odjezdu jsme si vyšlápli z Pavlova na hřeben Děvína a posvačili ve zřícenině hradu Děvičky za doprovodu trampských kytar. Poté jsme sešli zpět do Pavlova, dali si dobrý oběd a zajeli na čerstvou zmrzku (www.cerstvazmrzlina.cz).
Počasí bylo nádherné, jídlo vynikající, děti unavené. Není tohle synonymum ráje?
Podařilo se nám vyčistit si hlavy (obrazně), ujasnit si po dlouhé době priority (doslova) a taky si částečně doplnit spánkový deficit.
Kromě toho jsme se naučili
- improvizovat (protože spoustu blbostí, jako třeba plíny jsme samozřejmě zapomněli)
- ignorovat třistadvacáté AU a MAMÍ/TATÍ
- překonávat sami sebe a vyškrabat zbytky sil při výšlapu do 300 metrového převýšení s kočárem
- vnímat své okolí v úhlu 360° protože některý z potomků byl stále na útěku
- naopak totálně vypnout.
Nutno říct, že cestování s dětmi přicházíme na chuť, takže holt nebude plot, ale nejspíš další cesta.
P.S.: Po příjezdu na nás doma čekalo překvápko v podobě čtyř krásných koťátek, takže o další zábavné příspěvky je postaráno :)
 |
| MFF Strážnice a Jeníčkův pokus o košt. Neúspěšný. |
Po nedávném výletě na Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, kde jsme si to mimochodem skvěle užili, jsme s kamarády vyrazili na naši oblíbenou Pálavu. Po dlouhé době regulérní dovolená na celé čtyři dny, hurá! Celý týden jsem se těšila na odjezd, jak si vše dopředu připravím a sbalím a vyrazíme už brzo ráno, ať co nejvíc užijem a ono ouha! Náraz na realitu!
 |
| Dva Špunti. "A nemůže to spadnout?" "Neboj, ten je tu už stovky let a další stovky ještě bude... Doufám." |
Celej týden jsme byli tak moc vyšťavení, že jsme odpadávali do postele kolem dvanácté s myšlenkou, že nic (natož balení) není hotovo, ale zítra už MUSÍME. Takže jak to dopadlo si můžete domyslet.
Čtvrtek se pro mne začal Svátkovým zburcováním, že musí jet k zubařce, protože má zaplatit pokutu za prohlídku, na kterou se nedostavil. Cože? Kdože? Kolikže? Rovných děvět set. Chce se mi padnout zpátky do komatu. O hodinu později přijíždí od zubařky s informací, že nám "trošku" naboural auto a že utekl pes. Chytají mě mrákoty, takže Svátek vyráží hledat psa, ať můžem vyjet a já místo balení pacifikuju oba naše hříbky. Shrnu to - vyrazili jsme ve tři odpoledne směr Horní Věstonice a já to považuju za úspěch!
 |
| "Maminko, fouká!" |
Samotná dovolená byla oproti úvodnímu dni skvělá. Prostě jako jakákoli opravdová dovolená pro matku na mateřské :). Vyrazili jsme na Martinku, zkontrolovali slavný Špunt, jestli pořád drží, zrevidovali dětská hřiště, prošli se kolem Novomlýnských nádrží a dostalo se i na bazén za domem. V den odjezdu jsme si vyšlápli z Pavlova na hřeben Děvína a posvačili ve zřícenině hradu Děvičky za doprovodu trampských kytar. Poté jsme sešli zpět do Pavlova, dali si dobrý oběd a zajeli na čerstvou zmrzku (www.cerstvazmrzlina.cz).
Počasí bylo nádherné, jídlo vynikající, děti unavené. Není tohle synonymum ráje?
 |
| Pojď kobyjto, já tě pomažlim! |
Podařilo se nám vyčistit si hlavy (obrazně), ujasnit si po dlouhé době priority (doslova) a taky si částečně doplnit spánkový deficit.
Kromě toho jsme se naučili
- improvizovat (protože spoustu blbostí, jako třeba plíny jsme samozřejmě zapomněli)
- ignorovat třistadvacáté AU a MAMÍ/TATÍ
- překonávat sami sebe a vyškrabat zbytky sil při výšlapu do 300 metrového převýšení s kočárem
- vnímat své okolí v úhlu 360° protože některý z potomků byl stále na útěku
- naopak totálně vypnout.
Nutno říct, že cestování s dětmi přicházíme na chuť, takže holt nebude plot, ale nejspíš další cesta.
P.S.: Po příjezdu na nás doma čekalo překvápko v podobě čtyř krásných koťátek, takže o další zábavné příspěvky je postaráno :)
Komentáře
Okomentovat