kvalitně se zazimovat

Navenek to vypadá, že nic moc neděláme, ale není to pravda. Zazimováváme!

Máme za sebou drakiádu. Uspávání broučků. Nástup do školky. Svatomartinská světýlka. Divadélko o Karkulce. Výlet do Týna se zastávkou v (božím) olomouckém aquaparku. Těsta na perníkovou chaloupku, linecké, čajové a kokosové. Poslední houbaření. První klučičí holení. Rakytníkový sirup. První letošní uzené. Slivovici. Vyřezaný betlém. Psaní Ježíškovi. Snow Film Fest. Adventní kalendář. Zimní věnce. První koukatelnou keramiku.

Před sebou nakládané sýry. Ořechovku. Vaječňák. Rozsvícení vánočního stromečku. Vánočky. Mikuláše. Velké domácí pohádkové promítání. Vánoční Londýn. A hlavně první Štědrý den mimo domácí hnízdo.

Pravidelně usrkávám horké kafe, zakusuju ho čokoládou, spřádám plány a vychutnávám poslední měsíce bez oficiálního zaměstnání. Od nového roku mám částečný úvazek ve skvělé práci a těším se na to jako blázen. Bude to boží!

Víkend co víkend peču jako divá, protože zjišťujeme, že jedna bábovka už nestačí. Pro letošní Vánoce to znamená, že na perníčky zadělávám ze čtyř kil. To ta vymlsaná břucha, a já myslím, že se tuto zimu pomějou.

Janeček si zamiloval koníky, z čehož mám radost, tak vyrážíme každou volnou chvíli na vyjížďku, nebo alespoň jenom tak s pamlsky. Já mám za sebou po fakt dlouhé době první regulérní držkopád v trysku (díky Bětko), čímž jsem pobavila osazenstvo Hrzánčí farmy (není zač). Takže úkol číslo jedna je zapsat Ježíškovi za uši koupi nového chrániče páteře, protože ten starý ze závodů už je dost kaput. A já se toho Ježíška hodlám dožít. :)