zimní lebeda

Kluci dnes odjeli do Tater na každoroční jaráky s naší horolezeckou bandou a já si naordinovala pozdější příjezd a dva dny klidového režimu. Zjišťuju, že potřebuju nabrat síly a ztracenou rovnováhu. Dva filmy s Billem Murraym a dva s Jamiem Dornanem (guilty pleasure!). Dvě skvělé kávy. Večerní kino. Bublinkovou vanu. Pletení. Keramiku. Kreslení. Ani trochu úklidu. A nekonečný zimní spánek.

Rekrutuju všechny síly a v pátek jsem připravená nazout sněžnice a vyklusat na Chopok ako nič! Hej!

Leden utekl jako voda a byl to skvělej měsíc. Napadlo spousta sněhu, tak jsme si užili sáňkování. Janeček se dokonce nadchnul pro kamarádovy lyže tak jsme jedny pořídili a hle, mají úspěch i doma! V Tišnově jsme objevili fakt vymazlené kluziště, kde mají vyhrazený čas pro špunty, tak se po pondělní herně kolikrát sebereme a vypustíme bandu malých bruslařů. Jen ty malé Vernery pak nestíháme chytat.

Krátce po příletu z Anglie jsme byli pozvaní na narozeninovou oslavu Janečkovy první lásky Helenky. Noblesní akce. Rodiče organizovaně popíjeli, přičemž dítka velmi neorganizovaně ovládly takřka celej barák. My odjížděli ovínění a kluci tuzí. A takové počty máme rádi :).

Karneval ve Studánce byl už tradiční a jako vždy povedený. Janeček šel v přestrojení za rytíře se štítem i mečem. Moc se mu zalíbila knížka Snídal drak bramborák, kde udatní Honzové sekají drakům hlavy, takže volba byla jasná. Eliáškovi jsem nakreslila alespoň myší čumáček, aby byl taky "ve hře". Nic víc by na sobě nejspíš zatím nesnesl. Kluci řádili u stanovišť jako tajfuni a když pak přijela zatrsat i babička, nadšení neznalo mezí. Ples v domově důchodců u babičky-pra o pár dní později už byla vlastně jen taková afterparty..

V půlce měsíce jsem kluky vypravila za kulturou do kina na Ferdinanda ve 3D (a byl to údajně fakt doják, vážení!) a sebe na jógu. Vynahradili jsme si to s Janečkem pěknou nedělí a vypravili se na Malé-velké divadlo o protřelém vlkovi a třech prasátkách. Janeček to prožíval dočista na vlastní kůži, hulákal na vlka, nadskakoval a po divadle musel jít vlka sám zpacifikovat :). Mají to holky moc hezky zpracované, dlouhé tak akorát, zajímavé a (i pro rodiče) vtipné. Skvělé kafe, plk a dort v muzejní kavárně byla třešinka na dortu.

Mimoto všechno u nás celý první měsíc roku probíhala radikální čistka - vyklidili jsme šatnu, garáž, hračky, půdy, sklepy a totálně zredukovali přeplněnou pracovnu. Důkladně - cokoli co nepoužíváme nebo co nám opravdu neleží na srdci šlo z domu. Inspiraci jsem si vzala tady -  u Krkavčí matky. Je v tom už mnohem dál než my a je radost si o tom počíst.

Vyklidili a urovnali jsme si pracovní a noční stolky. Já si udělala pořádky v kosmetice, Svátek v kufříku s nářadím. Dokonce došlo na neuvěřitelné a vyčistila jsem si laptop, promazala a zazálohovala složky, vyklidila prohlížeč. I tam se našla spousta balastu.

Připadá mi neuvěřitelné, jak velkou změnu to způsobilo. Fyzicky i psychicky. Jak dobře se teď doma cítíme. Jak to přispělo k celkové pohodě a klidu.

Minimalizuju. Zpomaluju. Máme už místo pro to důležité.

Stejně tak minimalisticky jsem sbalila kufr a vyrážím užívat horského ticha a střihnout si krásnou hřebenovku. Dva dny intenzivního odpočinku jsou skvělá věc, ale už mi ti moji chlapi strašně chybí.